Alpentrail 2013

2013-01-21

Tak se nám splnil jeden velký sen. Podařilo se nám dokončit Alpentrail 2013 v kategorii 8 psů. Všichni psi jsou zdraví a závod jim dodal více sebevědomí a další chuti do závodění.

Na závod jsme odjížděli již ve středu, s předstihem, abychom měli čas na odpočinek a všechno si v klidu připravit. První dvě etapy se konaly v Rodenecker Alm, což je běžkařské středisko v 1800m.n.m. Délka etapy byla 37km s tisíci metry převýšení. Sněhu bylo opravdu málo a trať tvrdá a místy ledovatá. Po tréninkovém výpadku, zapříčiněném špatnými podmínkami pro trénink, jsme museli začít pomalu. A taky jsme tak začali, první etapa a né moc pěkné 13.místo s velkou ztrátou na přední jezdce. Psi po dlouhé pauze těžko hledali to správné tempo a ke konci, na technicky náročné trati, jsme toho měli opravdu dost. Do noty nehrálo ani teplé počasí a slunce, které do nás pražilo většinu tratě.

Druhý den to již bylo o kousek lepší. Pocitově o hodně, což se však na celkovém čase zase tolik neprojevilo. 10. místo v cíli druhého dne.

Poté nás čekaly dlouhé dva dny odpočinku s přejezdem do dalšího místa, kterým bylo Prags ležící ve stejném udolí jako Toblach. Následoval start do velice náročné 50km etapy se dvěma tisíci výškovými metry. Sněhové podmínky se trochu zlepšily a na tvrdou ledovatou trať naštěstí napadlo několik cm nového sněhu. Vybíráme ty nejlepší psy co máme a jdeme na věc. Hned po startu nás čekalo� zhruba 15km poctivého stoupání, kdy se muselo i s osmi psy opravdu hodně běhat a makat, aby se udrželo tempo. Zhruba po 20km jsme předjeli většinu startovního pole a čekal nás dlouhý sjezd do dalšího údolí, kde jsme se otočili a zhruba stejnou cestou jsme se vraceli zpět. Psi šli opravdu úžasně a i poslední dlouhý 10km seběh do cíle drželi stále skvělé tempo a já věděl, že jsme dnes měli dobrý den. Heini nás dojel až po dvou hodinách jízdy a hodně nám v konci závodu pomohl. V cíli čtvrté místo s malou ztrátou na třetí. Tato etapa vše otočila k lepšímu a konečně se nám začalo dařit.

Další den opět ta stejná trať se sněžením a na hřebenu s nárazovým větrem. Měníme lídra a dneska musí nejvíce práce udělat Max, ségra Mia už toho má plné zuby, druhá 50km etapa v krátkém čase za sebou vezme hodně sil. Po startu dojíždíme v krátkém čase Stubra a na vrcholu jsme o několik stovek metrů před ním. V klesání nás Volkmar opět sjíždí a při pohledu na GPS se mi moc nechce věřit, že tohle má být to správné tempo na 50km. Jeho rychlost je pro nás příliš, nemůžu ho následovat, protože bychom se už asi nedostali zpět k autu. Doufám, že tempo přepálil a že ho při otočce zpět v kopci zase sjedeme..Nestalo se tak. Opět však pro nás skvělá etapa, i přes to, že jsem nakládal psa na několik km, aby si odpočinul. Znovu 4.místo a velká spokojenost.

Následoval přejezd na poslední etapy do Sexten -Moose. Tady na nás čekali tři starty. Noční prolog a dvě 42 km dlouhé etapy. Do noční etapy zapřaháme jenom pět psů. Zítra se bude každá čerstvá noha hodit. Max s Koralem odvedli skvělou práci. Druhé místo za Stubrem a naše velká radost!

Tak a poslední dvě etapy s hromadným startem. V první jsem měli smůlu hned po startu a skoro do půlky etapy jsme se museli na velice měkké trati prodírat startovním polem, což nám vzalo hodně sil a v cili nás čekala zbytečná časová ztráta. Poslední etapa a já se ráno budím s dobrým pocitem a říkám si, že dneska to klapne.

Po startu vyrážíme na trať zhruba na páté šesté pozici. Předjíždíme dvě spřežení a následně ze zadu přiletí Helmut Peer s Uli Kuhnem. Trochu se nám vzdálí. V nejprudším kopci předjíždíme Kuhna a trochu mu odjíždíme. Do cíle nás čeká zhruba 20km serpentin a převážně klesání. Za námi v těsném závěsu Kuhn, Habermann a ke konci ještě dojíždí Armendaris. Takže není moc času se kochat krásnou krajinou a jede se poslední den na absolutní doraz. Dva km před cílem je na dohled Stuber, to nám pomohlo se trochu odpoutat od Kuhna a nekoukám ce se děje za námi, zkoušíme ještě Stubra dotáhnout. Opět velký díky Koralovi a Maxovi, kteří už dobře ví, kde je cíl a běží opravdu skvěle. V cílové rovince máme Stubra kousek. Ještě to zkoušíme jít přes něj. Psi jdou, jsme rychlejší, ale cíl nám to překazil, tentokrát jsme to už nestihli, dojiždíme těsně vedle sebe. Opět čtvrté místo a obrovská spokojenost!!!

Díky moc Zuzce za pomoc při celém závodě, díky všem našim psům za předvedený výkon a díky panu Jardovi Soumarovi a firmě ManMat za poskytnutí sponzorského vybavení na závod.